Tradiční, covidem nepřerušený, nemrznoucí memoriál proběhne 7.12.2023.
Sraz v areálu WE v 17:00 poplujeme vzhůru k přehradě a zpět.
"Ten kotníček pod lýtkem jsem zbrousil, byl moc opulentní, ale ty prsíčka jsem zvětšil jsou to takový pubertální dvojky. Jo a koule jsou masivní to je radost je chytit, to bude taková strukturální pevnost proti kamenům, no až mě to bolí, když si představuju jak do nich bezmocně narážej. Všude tvrdím, že jsou to kozdoby, jako kozlí ozdoby, nemohl by ses zeptat táty jak velký má kozel koule?" Takhle mi Láďa volal, když jsme makali na Machitu. Byla půlnoc a on v neutuchajícím tvůrčím nadšení stále brousil a kytoval.
Vladimír Vaňha byl významným inovátorem v designu a výrobě plastových i laminátových lodí. Po své emigraci do USA se stal druhým největším výrobcem lodí. Po obrovském požáru dílny, výrobny a skladu lodí se vrací do Čech. A opět se staví na nohy. Čtrnáct let po jeho smrti se jeho lodě stále prodávají a prokazuje se jejich nadčasový design. Základem jeho designerské filozofie bylo KISS (keep it simple stupid), každá hrana měl význam strukturální, estetický, funkční a mystický. Královsky bavil sebe i nás detailními rozbory svých lodí. Jeho výbušná povaha dodávala práci ten správný říz a řidičský styl měnil tranzita s 12 loďmi na střeše v taktický bombardér. Mnoho z nás si u něj odpracovalo první (druhou, třetí... devatenáctou) loď a skoro každý vodák má na něj nějakou vzpomínku.
Zemřel 6.12. 2006 v den svých 56. narozenin. Proto se sejdeme ve čtvrtek 7.12. v 17:00 v areálu WE a vyrazíme k přehradě na vzpomínkovou jízdu. Na hrázi si připomeneme neuvěřitelné historky, o které nebylo s Vláďou nikdy nouze.
Nezapomeňte na osvětlení (čelovky, chem. světla, lucerny,...) a na něco na zahřátí.
Zdali bude po pádlování zamluvená hospoda netuším, ale zůstaňte naladěni, na něco přijdeme.