Zavřete oči, pádluji!

"Zdar, přivedu na eskymování Honzu, je nevidomý." Věta, která mi před vánoci zazněla v telefonu a nedalo se na ni odpovědět jinak než souhlasem. Přemýšlet jsem začal až po chvíli. Často trénuji poslepu, abych si lépe uvědomil své tělo, ale vždy můžu otevřít oči a rozhlédnout se kolem sebe. Zorientovat se. Pustil jsem to z hlavy a rozhodl se přemýšlet o dalších krocích, až se s Honzou osobně potkám.

Prvním překvapením byl Honzův doprovod Jiřík. Zkušeně jej navigoval v novém prostoru bazénu. "Honzo jsme v šatně vpravo od dveří, jimiž jsme vešli jsou dveře do sprch a dále se jde do bazénu, je tu asi patnáct lidí." V tom okamžiku jsem si uvědomil, že komunikace s Honzou bude úplně jiná. Budu muset přesně vážit každé slovo, jakýkoliv popis pohybu musí být přesný. Nemůžu si pomáhat gesty, grimasami, nemohu ten pohyb předvést.

Šest let pracuji na metodice výuky eskymování, zajímala mne biomechanika pohybu, zatížení kloubů a vazů, dělení pohybu do krátkých izolovaných celků, které převádím na cvičení, adaptace svalstva. Většinu věcí předvedeš a vysvětlíš detaily. Přesný slovní popis každého jednotlivého kroku bylo něco úplně nového. Další krok dopředu.

Honza je od první chvíle v kajaku nesmírně vnímavý a dokáže poslouchat. Přesně reagoval na pokyny a postupně jsme zlepšovali komunikaci. Honza eskymuje a jsem se naučil přesněji vyjadřovat. Tomu říkám vítězný únor!

Padluj! 

Šimon